Moje fígle aneb jak se nezbláznit

Nevím jak vy, ale já vždycky šílela nad recepty, kde se používají suroviny, které potřebují přípravu samy o sobě. Jako třeba vývar, rostlinné mléko, vařené ovoce, pečená řepa, namočené obiloviny. Většinu takových receptů jsem přeskakovala a končili jsme až příliš často u rychlých těstovin. Nová situace mě donutila vymyslet si svůj systém, jak se nezbláznit, mít z čeho vařit a nestrávit půl dne v kuchyni. Základem je plánování, příprava a zásoby.

Plánování

Plánování domácího jídelníčku, plánování jídel venku. Otřepané, milionkrát omleté, mnou v minulosti nikdy nezvládnuté, až bych řekla nezvládnutelné. Ale bez toho to prostě nejde. Pokud chtějí vaše děti jíst nejlíp nonstop jako ty moje a pokud nechcete ubližovat ani sami sobě zbytečným hladověním, tak to bez plánování fakt nejde. Ne, neokecáte to. Jednou dvakrát vydržíte o hladu. Ale budete mít mizernou náladu, budete unavení, podráždění a snadno podlehnete nevhodným jídlům.

Dřív jsem se ptala zbytku rodiny co by si dali, ale vždycky z toho byl ten stejný seznam. A protože teď hodně experimentuju, nikoho se na nic neptám, všechno si vymyslím a pak jen odpovídám na milou otázku “Jééé co to tady dneska tak voní?” 🙂

Příprava

Když už si plánuju jídelníček, naplánuju ho tak, aby mezi jídly byly souvislosti a návaznosti. Takže když už vařím vývar, dám tam víc masa protože vím, že následující den bude omáčka s masem. Když už peču maso se zeleninou, upeču u toho ve stejné troubě řepu, protože z ní pak vyrobím řepové rizoto, které mám v plánu další den. Když chci dělat ve středu tortilly, namočím si už v pondělí kešu, abych z nich mohla udělat smetanu nebo fermentovaný tvaroh, který se do tortilek úžasně hodí. No a když už máčím ořechy na smetanu, hodím do druhé misky mandle na mléko, aby bylo ráno do kaše. Když mám na seznamu, že budou jako příloha jáhlové knedlíčky, uvařím jáhel rovnou víc, aby bylo v ranní kaši něco k tomu mléku. Pro spoustu lidí to třeba nebude nic objevného, ale mě to pomáhá moc. Bez tužky a papíru bych neměla do půlky receptů co dát. Takže když nemanažeruju firmu, tak aspoň v kuchyni. 🙂

Zásoby

Nakupuju nerada. Nesnáším kolik času to zabere, navíc bydlíme ve 4. patře bez výtahu.  Takže většinu toho co jde, řeším přes internet. Trvanlivých potravin, které používáme často kupuju velká balení  tak na měsíc, maso kupuju po balících z farem a ryby mražené z volného lovu taky tak. Zeleninu beru v rodinných bedýnkách, když něco dojde vykryju z rohliku.cz, kde mají slušný výběr i když ceny zrovna nic moc. Jednou za čas velký nákup v online zdravé výživě, kde naklikám i ekoprací prášky a domácí drogerii, občas DM a jejich bio potraviny. Když plánuju jídelníček, tak vždycky s ohledem na to, co doma je. A protože vaříme v podstatě jen z jednoduchých surovin, málokdy pak něco chybí.

Jídlo venku

Jídlo venku řeším tak, že si dávám třeba jen rybu a salát bez zálivky, případně vývar bez nudlí apod. Většinou není problém se s obsluhou nějak domluvit, asi už jsou v dnešní době dost zvyklí.

Často používám termosku na jídlo, kam se mi vejde 3/4 litru polévky, takže když plánujeme delší pobyt mimo domov hlavně s Terezkou, podělíme se spolu. Dobře to funguje i když venku není zrovna teplo, člověk se zahřeje na hřišti nebo na výletě a nemusí nic dalšího řešit.

Neustále nosím nějakou KPZ. Kukuřičné nebo pohankové chleby, krabičku s pomazánkou, hromady a hromady nakrájené zeleniny, kaši s ovocem v kapsičkách (často to co zbyde z rána). Sice jsem trošku jako cvok s batohem na zádech, ale za ta plná břicha to stojí.

Tak snad se alespoň nějaký střípek bude hodit i vám.